Nalezeno 91 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Já tajný ctitel byl, avšak kdo sklízí hubičky, tak ať skládá básničky. Já básník jsem třeba, nebudu však dělat křena.
Poslal(a) Zdeněk Horák | 25.3.2006 | hodnocení 50% (EMAIL 1 x)
Dala jsem ti celé srdce, jen pro tebe jsem žila, chtěla jsem s tebou cestou života jit, proč mám se trápit dál, proč slzy mám prolévat... nestojíš mi za to... když ti má láska není dost dobrá. Sbohem dávam ti. Ještě musím říct, kdyby ti někdo vytrhl srdce z těla, tak to ani nepoznáš, protože žádné nemáš.
Chtělo se brečet,
chtělo se smát,
do ticha nocí
slyšel jsem řvát:
Miláčku, já mám Tě ...!
Nikdo ho neslyší,
ona je pryč,
on ztratil od citu klíč...
Říkals miluji a já se chvěla,
říkals chci a já oněmněla,
žes myslel jinou,
pozdě jsem se dozvěděla...
Chybí mi tu všude,
ty dotyky tvé.
Co mě hřály,
a byly tak něžné a dlouhé.
Všude tě vidím,
a v srdci tě mám.
Říkal si že se ti líbím
a co teď zbylo nám?
Zbyly jen vzpomínky
a v srdci žal.
Jak mám žít bez lásky,
kterou si mi vzal?
Ve snech tě vídám
už nemohu dál.
Proč ve snu mě líbáš
a říkáš mám tě rád?
Pravda to není
a on to ví.
"Protože srdce Tvý,
je už dávno jinou naplněný."
Poslal(a) Miss.chel | 17.3.2005 | hodnocení 30% (EMAIL 14 x)
Sbohem a nezapomeň, co jsi mi dal, snad pochopíš to, co jsi nikdy nechápal,že ten kdo nejvíce má rád nedokáže odejít jen tak!
Mé srdce je prázdné, v mé ruce už tvá není, proč jsi mě opustil, vždyť jsme byli zamilovaní!
Tak moc bych chtěla být jen tvá, tak moc jak hvězdy jediná. Tvý rty jsou rudé, horké, toužící, mé srdce malé po velké lásce plačící. Na černém nebi jedna hvězda zářící, já zkouším pod tou hvězdou žít, proč jen mé srdce zklamané má v srdci je tvůj obraz mít. Zkus na sebe se podívat, zkus představit se lásce. Vidíš tu hvězdu pod tebou? To jsem já a ty jsi její vládce!
Jseš moje kapka vody v poušti
jsi hřích co, se neodpouští
jsi můj pán, co moje tělo svojí mízou hostí,
však jednou bude dosytosti
jseš moje iluze vzácná
kterou první vítr odvěje
mě zbude vzpomínka krásná
rána v srdci, samota a marná naděje.
Je to jako včera, co jsi mi psal: Celé mé srdce patří jen tobě. A teď jsi zase s ní a já si tak říkám,že jsme oba hrozný pokrytci a že ne vrána k vráně, ale parchant k parchantovi sedá.
Poslal(a) lucciiiinka | 8.12.2004 | hodnocení 0% (EMAIL 3 x)
Přilétl jsi jako kulový blesk - rychle a nečekaně. Rosvítil jsi můj prázdný život a rozbušil moje zlenivělé srdce. Bylo mi krásně, nevýslovně nádherně, nepředstavitelně. A stejně jako kulový blesk jsi zmizel a zanechal po sobě strašnou spoušť. Tma, smutek, samota. Ale nelituji toho, protože jsi mi dal poznat lásku se vším všudy, nemůžu tě nenávidět.
Poslal(a) lucciiiinka | 8.12.2004 | hodnocení 82% (EMAIL 29 x)
Pro tebe jsem se ráno probouzela,
S tebou chtěla jsem večer usínat,
Na tebe denně jsem se těšívala,
S tebou chtěla jsem život prožívat.
Jak krátký čas té tvojí lásky,
Tak velká bolest do srdce mi bodá,
Na čele nové tvoří se vrásky,
Myšlenka na tebe ve mně hlodá.
Chtěla bych usnout,
Mít spánek dlouhý a klidný,
Spát a zapomenout,
Na bolest srdce, cit nevlídný.
Proč trápí mě pořád,
Myšlenka na tebe,
Vždyť ty jsi neřád,
Co nepatří do nebe!
Čert proto aby tě do pekla vzal,
A věčný pokoj – zapomnění – mi dal!
Je ráno, mě však nechce se vstát, je krásný den, ale nemám chuť se smát.
Tvář bledou mám a do breku mi je, cítím chlad, srdce mi už skoro nebije.
S posledním setkáním skoro se zastavilo, na tisíc kousků téměř se rozletělo.
Kdo nepoznal lásku a její bolest, nemůže říct žil jsem a miloval. Kdo tohle poznal, může být hrdý na to, že žil, i když mu láska přinesla jen bolest, i za to stojí přeci žít.
Už nepíšeš mi "Mám Tě rád",
z lásky krásné zbyl jen prach,
vítr do něj lehce dých,
s ním odfoukl i můj smích,
teď už jenom vzpomínám
jak jsi říkal "Mám Tě rád".
Láska hřeje. Láska bolí, nechceš-li milovat, odejdi.Láska pravá je jen opětovaná, když neumíš ten cit ze sebe dostat, měl bys s herectvím přestat a odejít a nechat ji jiným, kteří lásku umí dát.
Vím, že láska je moc křehká a neupřímnost kámen, který ji tak moc a často ničí. A člověk většinou nemá druhou šanci, i když se toho balvanu zbaví. Někdy to totiž trvá moc dlouho....moc.Vím to,protože se mi to stalo...A moc mě to mrzí, a mrzet nepřestane.
Zamykám klíčem kovovým, co, jen tak nepovím. Zamykám Tě, nejsi výjimka a zůstává jen malá vzpomínka.