Jseš moje kapka vody v poušti jsi hřích co, se neodpouští jsi můj pán, co moje tělo svojí mízou hostí, však jednou bude dosytosti jseš moje iluze vzácná kterou první vítr odvěje mě zbude vzpomínka krásná rána v srdci, samota a marná naděje.