Někdy si člověk myslí, že už nemůže milovat víc nebo že už nebude milovat nikdy, trápí se a roní slzy, ženská chlap co na tom záleží, prý chlapi nebrečí. Zažila jsem to sama, brečeli jsme jak malý děti, já a on a dnes jsme přátelé a ty smutný chvilky jsme tak nějak zastrčily hluboko, bohužel jinak to nejde a oba víme, že už asi nikdy nebudem spolu, jen pár minut vedle sebe, jen pár chvil, spálíš mosty, odstěhuješ se, změníš zaměstnání a myslíš si, jak to není jednoduchý a že zapomeneš. Jenže pak zavolá a Tobě skáče srdce radostí, i když mi ublížil sebevíc, budu tu napořád jen a jen pro něj i když on bohužel už asi úplně nikdy pro mě, nevymazala bych Ty chvíle ze srdce ani za nic a nikdy na to krásný i zlý nechci zapomenout, jen asi časem bude musít přijít něco co schová trápení na dno srdce a ukáže, že stojí za to žít a slzy skryje hluboko.

31.7.2005 11:16 | úživatel neexistuje

je moc hezký co jsi napsal,jen si vylepši pravopis a bude to dokonalý.

27.2.2005 20:11 | úživatel neexistuje

neklesej na mysli,pár chyb sem,pár chyb tam,když člověk miluje,je krásné,někdy bolavé,ale úžasné...

3.3.2005 20:08 | úživatel neexistuje