Nalezeno 129 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Včera večer, viděla jsem hvězdu padat, začlo mě u srdce hřát,
říká se přec, když hvězda padá, měla bych si něco přát.
Já vyslovila přání tajné, jediné a vysněné,
snad splní se a hvězda zhasne, pak bude šťastné srdce mé.
Blíží se zas chvíle našeho setkání,
po dlouhém odloučení jenž smutek vneslo do mé tváře,
ta spalující touha, která nás zachrání
až položíme hlavy na polštáře.
Zas pocítím tu horkost, vůni, jemnost Tvojí kůže,
zapomenu na přítomnost a ty budeš moje krásná růže.
V očích zas budou plát ty šibalské plamínky
a zase mi odejdeš a zbydou jen vzpomínky.
Na tahle setkání těším se zas a znova,
těžko je vyjádřit, když nestačí mi slova ...
Tvé tělo je tak krásné, chvíle s Tebou jsou tak užasné, nechci ať naše světlo zhasne.
Kdyby každá kapka deště byla tvým polibkem, zdvihla bych hlavu k nebi a prosila Boha, aby pršelo věčně.
Tak kde tě lásko moje mám, kde se mi touláš a kde bloudíš, chci ti jen říct, že moc mi scházíš.
Když se směješ, směju se taky. Když pláčeš, pláču i já. Když se zraníš, cítím bolest. Až zemřeš... Zemřu i já? Chybíš mi:(
Koukám do ztemnělého nebe,
myslím při tom stále jen na tebe.
Na náš společně strávený čas,
na to, jak v náruči mě objímáš.
Myslím na ústa má a tvá,
na to, jak sblíží se, když přijde tma.
Poslal(a) veri.niki | 21.8.2004 | hodnocení 30% (EMAIL 14 x)
Oči upřené na tmavou oblohu,
srdce smutné je, když s tebou být nemohu.
Sen stále a pořád nepřichází,
protože ty jsi ten, kdo mi tu hrozně schází!
Venku prší a já si pohrávám s myšlenkou, jaké by to bylo být s Tebou. Cítit Tvé dotyky, vnímat Tvůj dech, slyšet Tvůj hlas. Jak krásné by bylo mít Tě pro sebe. Zůstává mi ale jen sen a víra, naděje nikdy neumírá.:-) Opatruj se mi.
Poslal(a) Princezna | 20.8.2004 | hodnocení 50% (EMAIL 31 x)
Přátelství nebo láska, vyslyšené prosby nebo splněný sen. Je spousta věcí, které zní podobně, ale mohou být vnímány úplně jinak. Stýská se mi... nebo mi chybíš "jen" TY?
Poslal(a) *Pavlína* | 14.8.2004 | hodnocení 50% (EMAIL 12 x)
Člověk potřebuje lásku stejně tak, jako vodu.
Jak dlouho vydrží člověk,
na vyprahlé poušti bez vody?
Chybí mi Tvé veselé oči, usměvy jemné dotyky a polibky - chybíš mi celý. A tak Ti posílám poslední pusu přes tyto řádky, i když je nejspíš nikdy Tvé oči neuvidí. Možná je to tak správné, možná ne, co my víme - skoro nic. Možná si to všechno jen namlouvám, ale jedno vím jistě, že v mém srdci budes vždy ukryt. Vždy tam bude pro Tebe místo, místo na lásku, místo na porozumění, na přátelství...
Posílám Ti zprávu přes uplakané mraky, a píšu Ti v řádcích, že bych brečela taky. Víš, že jen pro Tebe mé srdce láskou plane. Slib lásko moje, že samo nezůstane.
Ty jsi mé slunce a já jen Tvůj stín.
Ty hoříš beze mě, já však bez Tebe nemohu být.
Tak jako řádky bez písmen,
tak jako zatoulaný sen,
tak jako touha zlomená,
tak jako láska bez jména,
tak jako mraky bez nebe,
tak se cítím já bez Tebe...
Tak málo Tě znám?
Chceš vážně být sám?
Já nejsem sněženka v ledu...
Víš, sama být nedovedu...
Jak často vzpomínám, až jednou shledáme se, zda Tvoje srdce nezmění se či řekne: "neznáme se".