Nalezeno 262 záznamů. Zobrazuji 221-240.
Posilám Ti psaní z dáli,
aby se Tvé oči smály,
aby byly veselé,
až se spolu sejdeme.
Líbám Tě, miláčku, uprostřed čumáčku,
líbám Tě v duchu od ucha k uchu.
Když jsi se narodila, pršelo. Ne, to nebyl déšť, to nebe plakalo, že ztratilo jednu ze svých nejkrásnějších hvězd.
Vzpomínám na to, jak jsme se poznali, jak jsme se do sebe zamilovali, vzpomínám na naše první rande a první polibek. Vzpomínám na všechny ty krásné okamžiky, které jsme společně prožili a těším se na další.
Naše láska naplňuje můj život štěstím,
dává mu smysl a já díky Tobě vím,
jak je nádherné milovat.
S Tebou poznávám lásku, co dává sílu žít. Já se přiznávám, že je to krásný někoho mít, ten co má Tě rád, ten co bude i v nouzi o Tebe stát.
Jsi má láska, něžný květ, schází mi Tvá vůně.
Posílám Ti polibek, mé srdce láskou stůně.
Dobrou noc a krásné snění, ten kdo přeje, s Tebou není. Někdy se snad setkáme, snad si lásku vyznáme. Teď už ovšem nech si zdát, o kom víš, že má Tě rád.
Nejdřív miluj studování, potom studuj milování,
neb následky studování, objeví se v milování.
Srdce srdci srdce dalo, srdce srdce milovalo.
Proto srdce srdce prosí, ať ho srdce v srdci nosí.
Od toho, kdo rád Tě má, čteš si tohle přání.
Ten, kdo na Tě vzpomíná, Ti přeje všechno krásný.
Tak málo Tě znám, a přeci jsi mi vším.
Plnou hlavu Tě mám, snad ani nevíš, o čem sním.
Kdybys byl nebe a já hvězda, zářila bych celý den, jen pro Tebe.
Miláčku,
popral bych se kvůli Tobě s medvědem,
prošel bych plameny pekla,
šel bych za Tebou světa kraj,
brodil bych se nekonečnými hlubokými bažinami,
ledovými mrazivými pláněmi,
vyprahlou sálající pouští ...
Zítra za Tebou přijdu (pokud nebude pršet!)
S Tebou kamkoliv, bez Tebe nikam, na chvíle, kdy jsi pryč, těžko si zvykám.
Je mi smutno, malinko, možná trochu k pláči.
Zatoužil jsem na krátko, držet Tě v náručí.
Král má svůj trůn, Bůh má své nebe, a já mám Miláčku, zase jenom Tebe!
Jsme dva, dva na vše!
Na lásku, na život, na boj i bolest.
Dva na hodiny štěstí, na výhry i prohry.
Dva na život a na smrt!
Andílku krásný, milovaný,
jsi jako obrázek malovaný.
Jsi krásná lásko moje,
jako obloha bez mráčků,
jako slunce, když se na mě směje.