Jede zajíc vlakem a zpívá si: "Kdééé domov můůůj, tam smrdí hnůůůj..." Chlapovi, který sedí vedle něj, to vadí, ale zatím nic neříká." Zajíc zase: "Kdééé domov můůů, tam smrdé hnůůůj..." Chlap už mu povídá: "Zajíci, prosím tě, přestaň." Zajíc zase: "Kdééé domov můj, tam smrdí hnůůůj..." Chlap: "Jestli nepřestaneš, tak ti vyhodím kufr." Zajíc zase: "Kdééé domov můj, tam smrdí hnůj..." Chlap už se vážně našzve, vezme ten kufr a vyhodí ho z okna. Zajíc: "Kdééé domov můj, tam smrdí hnůůůj, a vy jste vůůůl, ten kufr nebyl můůůj...!"