Něco mi chybí v srdíčku mém,
toto snad nezdálo se mi ani ve snu zlém.
Trápí mě smutek,bolest a samota,
v mém srdci zavládla jen temná slepota.
Tápu a nevím kudy se dát,
od koho vodu života brát.
Studánka vysychá, né však mé slzy,
pořád jen doufám, že odpustíš mi brzy.
Zas loukou rozkvetlou chci s Tebou běžet,
že mne zas miluješ chci opět vědět.
Můj život bez Tebe jako by nebyl,
jako by na světě nikdo pro mne nežil.
Ale mé srdce bije jen pro Tebe,
co umírá poslední,je moje naděje.
Že zas jednou lásku mou budeš si brát
a tím mi pomůžeš ze země vstát.
Teď na ní ležím a zoufale prosím ODPUST MI.

Poslal(a): Piitulka, 31.8.2006