Je noc a na nebi hvězdy jsou,
zem je deštěm promoklá
a kam naše sny, kam jen jdou?
Odchází a neptají se nás,
mám chuť plakat a křičet,
cosi zemřelo v nás...
Nikdo se neptá - a jak si to vlastně chtěl?
Nikdo to nechápe,
už nemáš co včera si ještě měl.
Jsem prochladlá, Tvé objetí mrazí,
jsem tak strašně sama,
už nejsme si drazí...
Už nejsem Tvá a ty zas můj,
cosi ze mě odešlo s Tebou
a já tak moc chtěla křičet stůj...
Chtěla jsem Ti toho tolik říct,
tak moc Ti ublížit slovy,
a teď se to nedovíš nikdy víc.
Jak blázen ode mě utíkáš,
já s hlavou hrdě vztyčenou,
jsi zoufalý a nic neříkáš,
Proč? - Proč mě už nechceš mít rád?
Vím, že Ti to je líto,
že nechtěl sis se mnou jen hrát.
Tak pověz...PROČ?

Poslal(a): Lenička, 6.6.2003