Bojuji v předem prohrané válce.
Proč stále mám smůlu v lásce?
Nedokážu přestat myslet na tebe,
nemůžu se dívat na hvězdné nebe.
Zapomněla jsem, jak se smát,
nepřestala jsem se tvých očí bát.
Bojím se našeho dalšího setkání,
potichu ke mně doléhá klekání.
Vím, že na ni teď myslíš a chceš jenom s ní být,
tak proč sis musel mé srdce vzít?
Nepřestanu o tebe bojovat,
i když vím, že nemám právo tě milovat.
Prosím hvězdy i měsíc, ať zpátky mi tě vrátí,
světlé dny smíchu se pomalu krátí.
Vím, že už se nevrátíš, dávno mi nepatří tvé srdce,
proč jenom ta zatracená láska chutná tak trpce?
Jak tohle skončí - ptám se sama sebe,
z mé černé budoucnosti mě celé tělo zebe.
Toužím po tvém pevném objetí,
tak proč mě tahle noční můra drží ve svém zajetí?
V černé depresi pomalu se topím,
o odpuštění tvé srdce prosím.
Proč nejde vrátit čas - ptám se měsíce,
proč neznám jedinou cestu od tebe, když jich jsou tisíce.
Nechceš mi ublížit, přesto mé srdce umírá,
cítím, že tvé srdce se pro to mé zavírá.
Chybíš mi, ani nevíš jak,
proč jenom tě musím znát?

Poslal(a): chazynka, 26.10.2005