Psát báseň, lásko, bych Ti chtěla,
jen kdybych ta správná slova měla,
kterýma bych Ti mohla říct,
co k Tobě cítím a možná víc.

Však slova ukryla se ze strachu před Tebou,
našla si uvnitř srdce skrýš,
já má strach jen kolem Tebe projít,
a mám Tě ráda, Ty to víš.

Však dělám, že Tě nevidím
a že mi vůbec nescházíš,
však v mých každodenních snech
se večer co večer nacházíš.

Je to tak těžký denně Tě potkávat,
je to tak těžký denně Tě vídat,
co s city udělat, jak s nimi nakládat,
když jiná mi Tě hlídá.

Tak prokousávám se těmi city
a hraju o nezájmu hru,
však hlavní roli hraješ v ní Ty
a já se v ní s přátelstvím k Tobě přu.

Tak děkuji Ti, že jsi blízko,
že Tě mám na dosah, ač jsi tak daleko,
jsi moje nenaplněná touha
a velká láska, tak je to.

Poslal(a): grazlik, 2.10.2005