Myslím na Tebe miláčku,
tak promiň mi to znova,
jak slunce skryté v obláčku,
ztrácím já občas slova.

Když topím se v pohledu Tvých očí,
když hladit Tě toužím,
když mám co cítím vyjádřit,
když láskou svou se soužím.

Chybíš mému srdíčku,
a moje láska veliká,
mě jak velryba polyká.

Přála bych si být jen Tvojí,
vedle Tebe večer usínát,
však život nás dva jenom dvojí,
mně zbývá jenom vzpomínat.

Vzpomínati a toužit,
to je vše co můžu,
ve snech svých se s Tebou milovat,
a to je vše co zmůžu.

Nemůžu bojovat, nemůžu prosit,
nechci Tě navždy ztratit, přátelství zkosit,
tak čekám a těším se z Tvých pohledů
a to je všechno, co dovedu.

Ráda Tě mám moc, ale asi v hloupou chvíli,
když možná s tou pravou docházíš k cíli,
tak užívej si radosti,
s láskou jsou občas starosti.

Poslal(a): grázlík, 11.9.2005