V uších mě znějí slova,
nevím, jestli tě mám ještě rád,
budeš mi opětovat lásku znova,
nebo chceš být jen kamarád?

Proč je těžké rozejít se,
nehladit už tvojí tvář,
těžší je však nesetkat se více,
tak se lásko znovu snaž!

Ty chvíle krásné byly,
dát ti pusu na tvou tvář,
jen vzpomínky mi zbyly,
stal se z tebe hrozný lhář!

Nevím zda býti s tebou dál,
prý ukáže mi cestu čas,
dřív ses mi ale jinej zdál,
snad přišla tahle báseň včas.

Nevím proč se takhle trápim,
žal-to je hrozná věc,
peřinu v slzách utápím,
že miluješ mě je jen kec!!!

Už ti vůbec nevěřím,
nemusíš si dělat starost,
s ničim se ti nesvěřim,
mé starosti ti dáli radost!

Rozhodila mě ta věta,
že už náš vztah nudí tě,
zapomenout bude dlouhá meta,
proběhnu ji pes hřiště.

Snad nebude vésti peklem,
chci ji mít už za sebou,
přikreji se třeba deklem,
jen abych už neběžela za tebou.

Neber tyto řádky vážně,
bolet tě to může též,
jestli bolí tě to taky tak strašně,
seber se a taky BĚŽ!!!

Poslal(a): Plushy, 25.8.2005