Na co já se vlastně ptám,
patřily ty city hrám?
Myslet na to musím stále,
jak to vlastně bude dále.

V noci čekám na tvou zprávu
a probouzím se časně k ránu,
ty však zapomněl jsi na to
a nepíšeš mi ahoj zlato.

Jen vzpomínám si na ty časy,
teď už suším mokré řasy,
ruku hladil jsi mi dlouze,
podlehla jsem ihned touze.

Nechci na to zapomenout,
vše zahodit a životem dál plout,
avšak je tu háček malej,
přítel můj...můj mladej.

Odpusť, že si hraji s city,
v mém srdci jsi ale i TY!
Musím to však skončit lásko...
říkej radši jiné krásko.

Poslal(a): Plushy, 15.8.2005