Tvé krásné oči,
mé řádky četly,
naše dvě srdce se
přitom střetly.

A to moje zajásalo,
tomu tvému lásku dalo,
To tvé ji nepřijalo,
moje z toho churavělo.

I když Ti to líto bylo,
moje srdce se zlomilo,
i když ho teď puklé mám,
stále tě v něm nosívám.

Všude slýchám spoustu lží,
o tom že snad máš mě ráda.
Jak krásně se těm lžím věří,
když tak krutá je pravda.

Ať už máš ráda kohokoliv,
mé city se nezmění.
Milovat tě stále budu,
I když si nejsme souzeni!!!

Poslal(a): KiMy, 17.5.2005