Minulost...
Minulost...
Proč,proč to tak pořád bolí....? Proč se mi ještě po tak dlouhé době zalijí oči slzami,když ho někde spatřím,proč na něj nemohu zapomenout-vždyť mi tolik ublížil...nebo já jemu? Co bylo tak špatně a proč to dopadlo takhle???Proč se mi neustále vrací vzpomínky,při kterých bodá u srdce? Tak moc bych si přála zapomenout,tak snadno jako to dokázal on...ale nejde to,nedokážu to. Snad jednou...Ne,já vím,život jde dál. Čas nejde zastavit-i když jsem se o to stokrát pokoušela a dnes už vím,že už nejde ani vrátit. A dnes už také vím,že je tu vždy někdo,kdo umí vrátit životu smysl,někdo pro koho stojí za to nezamykat své srdce na věky...Dnes už také vím,že na minulost a na bolest se nedá zapomenout,ale dá se s ní díky pomoci druhého žít a jít dál...Děkuji Ti za to...
Poslal(a): L., 12.4.2005