Ty LADY má.Já tě chci.Já tě potřebuji ted ti vína pravdy naleji ikdyž tomu moje bunky nerozumějí .Moje tělo k tobě zahoří.Neboj city jako papír neshoří..Bývá to souboj.Je to věčné příkoří moje srdce statečné tě potřebuje protože mu scházíš ikdyž se o to nesnažíš.Vím že ty ke mně patríš nebo to aspon citím.Za tím si stojím a zklamání se bojím ..Zabíráš mi místo v srdci víc než 80 procent at chci nebo nechci.Asi tam budeš navždy jako v maltě cement.Nevím co mám dělat.Jak se zachovat.Sebezavraždit?Ne nechci umírat a Testament spisovat?Chci ti radši present darovat.I po smrti budu tě milovat nikdy nepřestanu nebudu litovat.
Ale tebe z něho nemůžů dostat.Jak to mám popsat než těmito slovy ani netušíš jak to bolí.
Je to cca 2 roky co jsem zjistil co k tobě cítím.Je to tak.Já si nevymýšlím pořád ten hlas uvnitř slyším a o tobě přemýšlím..Čekal jsem že se to časem spraví a touha se unaví...Zoufalost Boří,staví toho málo.Ona u mě tvoří není tu na stálo.

Ale co se nestalo...Zase to začalo.Ke stolu mě to poslalo aby se co prožívám popsalo a napsalo ..Ikdyž trochu silněji...Já nevím kam ted spěji jde to ze mně upřímněji..Ale jediný co ted vím je že bez tebe žít už neumím...Jsi dokonalost sama..Jsi moje inspirace stala si se pro mý rýmy motivace...Na chvíly se snažím na tebe zapomínám prostředí kolem sebe už nevnímám,pokud tě neobjímám.Skutečnost mařím a zakrývám.Tebe k změně vyzívám.Já to vím já to znám,že způsobil jsem si to sám...Byl jsem možná zlí ale tím jsem zakríval svoje city pravý a milí by byly kdyby se objevily a na povrch vylily,...Bohužel měl jsem velký strach hrůzu s toho že mě odmítneš.Nepokusil jsem se o nic..Myslel že žádost zamítneš.
..Já jsem ted kdo se bojí jen toho že už nás nikdy nic nespojí ...Ty jsi se stala částí mojí s níž se stále při a bojuji.Nemůžu se z toho probrat..Jsi to jediný čeho nemůžu se vzdát..Spíš jediná..Ta skvělá osoba.Mám v sobě víc Lásky k tobě než byla kdy zloba...Nepomáhají stesky ani náhrada...Prostě chci jen tebe jedinou.Stala jsi se touhou mou nevinou a při tom tak žádanou.Doufám že z nedostatku se moje smysli nepominou...Vybral jsem si správně, moje city se neminou...Jdou za tebou ikdyž nemáš vůbec tušení...Změnil jsem se není to už jen mámení a pokušení...Jsi ta jediná mezi těmi všemi pro mě milovaná jako je váza s láskou malovaná a svojí milé darovaná...Jsi sladká nebo slaná.Na tom nezáleží...Jsi temná nebo světlá strana,panna o to neběží protože mě jen na tobě záleží....Jenom tobě a jen tobě tyhle slova náleží....Nechci skončit dřív v hrobě než se ti vyznám a vše se vyřeší.Smyslnosti nabývám At nenastane příšeří....HLavně se nevdávej nikoho si neber...Já na tebe čekám,Odvahu hledám,důvod neznám a sám si říkám TAk odvahu seber.Nechal jsem rozhodnout své srdce.Nechal jsem se vést nejde to lehce..Nikoho nechci svést.Říká se mi to těžce s lehkostí v duši srdce mi buší...Jste hluší...
Jsem v napětí jako střela v kuši..Teším se na naše střetnutí.Na tvoje obětí.Nechci do srdce bodnutí.To by mě zabylo zničilo když by se to do mě zarylo.Kdyby to skončilo nechci umírat TY má vílo.Ty má milovaná Ty má sílo.. Nechceš-li mě a nemáš ty mě ráda prosím zmiz s mého srdce,nechci tě jen za kamaráda...Jsem tebou zahrnut když dům pod závějí zapadá.Nevím kam tímhle spěji.Nezabíjej mou naději to je ted jediný co mi zůstává.
To CAROLINE

Poslal(a): H8r, 27.2.2005