Dentos a Chuanita
(Jakub Černý)

V jedné bohaté anglické rodině žila jedna dívka jménem Chuanita de Lamur,která už byla skoro slečnou,neboť jí bylo téměř osmnáct let.Ve svém srdci nosila jednu velikou lásku.Milovala jednoho mládence,který se jmenoval Dentos Zallliwalll.Byl však s chudé rodiny a nemohl se oženit s Chuanitou,neboť její otec by to nedovolil.Byl to čestný anglický voják a jmenoval se Dartes de Lamur.Však každý den je neustále pryč.Má za úkol chránit anglického krále a položit za něj klidně i život.Domů se vrací pouze o půlnoci,kdy se jenom přivítá s rodinou a hned zase odejde.Občas ho ale i jeho dcera Chuanita může zahlédnout na náměstí,kudy prochází vždy v úterý a ve čtvrtek s celým plukem vojáků.Chuanita je chudák,jelikož jí zemřela kdysi její matka,otec její hrob moc dlouho neoplakával a tak si našel brzy jinou,Chuanitinu macechu,která nesla jméno Wolwerina Parrinská.Chuanita s ní zažila pravé peklo v jejich čtrnácti letech.Udělala si z ní téměř služku a Chuanita jí musela podstrojovat samé lahůdky.Také je to na ní vidět,jak v posledních letech ztloustla.Teď jenom neustále spí a když ne,tak jenom sekýruje Chuanitu.Chuanitě se však začal úplně hroutit svět teprve,když otec přišel na nápad,že Chuanitu za někoho provdá.
A tak začal zvát nejrůznější nápadníky z těch nejbohatších rodin.Ale Chuanitě se nelíbil.Každý jenom toužil po větším bohatství.Chuanita si však představovala takového mládence,jako je Dentos.Měl by být čestný,poctivý,odvážný,laskavý a hlavně,aby Chuanitu miloval od srdce.Takový však nebyl ani jeden z nich.Nicméně každý den ti samí nápadníci.Otec si myslel,že když je lépe pozná,pak si jednoho z nich možná oblíbí.Chuanita byla před nimi němá.Vždy se těšila na večer,kdy pod její okno přijde Dentos a začne jí tam líčit svojí lásku k ní.
Jednoho večera opět přišel Dentos pod její okno a začal jí znova líčit svojí lásku k ní.
Dentos:,,Och,jaká jsi spanilá moje něžná Chuanito.Tvé oči se lesknou,jako ranní rosa a tvoje ústa jsou tak sladká,jako ten nejlepší dort.“
Chuanita:,,Nač ty řeči Dentosi,jsem smutná.Potěší mě jen tvůj příchod.Ale pak hned zmizíš,jako myš,která zaleze do své díry.Jednou bych se chtěla s tebou vzít.Což to ale jde,když otec má srdce z kamene?“
Dentos:,,Tak se mnou uteč má lásko.Půjdeme spolu daleko za hory a ještě dál“
Chuanita:,,Tohle já nemůžu můj chlapče.Můj otec je voják a rozeslal by celé své vojsko.Hledalo by u řek,v lesích,ve městě i za těmi tvými horami.Dokaž,jak jsi odvážný a pohleď do tváře mého otce.Řekni mu,že si mě chceš vzít za ženu.Pak teprve poznám,co ke mně doopravdy cítíš.“
Dentos:,,Což ti ta moje láska dost nestačí.Pohledět do tváře tvého otce je sebezáhuba.“
Chuanita:,,Pak tedy ke mně necítíš lásku.
Dentos:,,Lásko,skočil bych pro tebe třeba i do ohně.Ale pohledět tvému otci do očí,to stejné jako pohledět do očí samotnému ďáblu.“
Chuanita:,,Pravý muž by pro lásku pohleděl do očí klidně i tomu Satanovi,ale ty odteď u mě neseš jméno zbabělce,neboť se stydíš za to co chceš!Zmýlila jsem se v tobě.Najdi si nějakou venkovskou holku,když už mě nechceš!“
Chuanita zabouchla své okenice,až se z toho celý dům zatřásl.Dentos smutně odchází pryč.Přemýšlí o tom,co mu Chuanita řekla.Byl tak zamyšlený,že se ani nedíval na cestu.Vtom vrazil do někoho.Podíval se mu do očí a uviděl svého strýčka Ipposse.Je to strážník a každý večer chodí na obchůzku po městě.Zeptal se Dentose,co tu dělá a on mu odpověděl,že se byl jen tak projít.Strýček hned poznal,že lže a tak se podezíravě zeptal:,,Nebyl jsi náhodou u nějakého děvčete?“
Dentos:,,Ale prosím vás strýčku,co vás to napadlo?Je krásná noc,čistý vzduch a na nebi pěkně svítí měsíc.Mimochodem,je dnes v úplňku.“
Strýc:,,Jistě,všiml jsem si.“
V té chvíli vykročili směrem na náměstí.
Strýc:,,A co,že tak bloudíš ulicemi a díváš se přitom bůh ví kam.Mohl by jsi brzy spadnout do nějaké rokle,co já vím.“
Dentos:,,Přemýšlel jsem.“
Strýc:,,Přemýšlel.A o čem pak jsi to přemýšlel?“
Dentos:,,No,přemýšlel jsem,o čem jsem to jen přemýšlel?“
Dentose nic jiného nenapadlo a tak odpověděl:,,Přemýšlel jsem o tom měsíci a o hvězdách.“
Strýčkovi to bylo divné a tak se otázal:,,Takže se nám začal student zajímat o Astronomii,no to se podívejme.“
Dentos:,,Ovšem,nic jiného mě v této době nezajímá.Zvláštní je jejich uspořádání na obloze.“A ukazoval přitom nahoru na Velký vůz.“
Strýc:,,A o co se ještě zajímáš?Je spousta možností.Můžeš se zajímat o hudbu,o výtvarné umění a nebo tě zajímají spíše slečny,nebo spíše ty urozenější?“
Dentos se začal klepat,protože strýc dobře odhadl,kde byl a tak byl z toho nervozní.
Strýc:,,Takže mladý student nám už chodí za ženami.Tak mi pověz,jak to proběhlo.“
Dentos:,,Nic moc.“
Strýc:,,A u které jsi vlastně byl?“
Dentos:,,No,u té.“
Strýc:,,No tak to už vyklop.“
Dentos si odkašlal a řekl:,,Byl jsem u Chuanity de Lamur.“
Strýc.,,Cože?Tys byl u té bohaté dívky?Víš co by se stalo,kdyby vás načapal její otec,jak se milujete v jejím pokoji?“
Dentos:,,Za prvé strýčku k žádnému milování nedošlo a za druhé jsem stále pouze pod jejím oknem.“
Strýc:,,A co teda bylo.“
Dentos:,,Ani se neptej.“
Strýc:,,Něco se stalo?Pohádali jste se?“
Dentos:,,Tak trochu.“
Strýc:,,A k čemu teda došlo.“
Dentos tedy vše strýčkovi vypověděl.
Strýc:,,Tak to je věru těžké rozhodnutí.Když se nepostavíš proti jejímu otci,tak tě přestane mít ráda,ale když se postavíš,pojedeš hodně z kopce a možná,že se ani nezastavíš.Na konci pravděpodobně tě bude čekat smrt v podobě popravy.Ovšem i já bych dopadl špatně.Při nejhorším by mě vyhodili z mého dlouholetého zaměstnání a co víc?Po celá století by naše rodina snášela posměšky od ostatních.Neriskuj chlapče.“
Dentos:,,To jen říkáš proto,abys nebyl ponížen.“
Strýc:,,Jistě,to je snad samozřejmé,že nechci snášet pak ostudu.Ty,ty budeš mrtev a budeš mít klid,ale já ponesu to trápení možná i čtyřicet let a to nemůžu připustit.“
Dentos:,,Ale já ano.Nenechám si od tebe poroučet,byť jsi můj strýc.Udělám to tak jako tak a nikdo mě nezastaví.“
Druhý den měl Chuanitin otec volno a tak se chtěl podívat na to,jak to probíhá s těmi nápadníky doma.Byl zrovna oběd,všichni museli zasednout ke stolu.Pozváni byli čtyři nápadníci,takže jich sedělo u stolu sedm.Otec Dartes,jeho nová žena a Chuanitina macecha Wolwerina,Chuanita,nápadník Roberth Garawery,Kortes Woman,Fertos Dadlles a Xawier Gerra.Služebná Elizabeth Bartolonská už v rodině slouží dvacet let.Nejprve nalila každému polévku a tak se obědvalo.
Najednou nápadník Roberth Garawery vykřikl divným a pisklavým hlasem:,,Teda,už ochutnal plno polívek,ale tahle,to je bonus.
Dartes:,,A co je prosím vás na ní tak zvláštního?“
Roberth:,,No to,že chutná,jako brambory.“
Elizabeth:,,Vždyť jsem do ní dala brambory,tak se nedivte pane Roberte.“
Roberth:,,Aha,takže moje chyba.Promiňte,mám špatný zrak.“
Wolwerina kývla na svého manžela a ten hned věděl,že Roberth nebude pro Chuanitu dost dobrý manžel,neboť by s tím špatným zrakem mohl zabloudit do jiné ložnice a odtud by nemusel vyjít živý.“
Tak nám tu zbyli v seznamu tři nápadníci,nebo pro Chuanitu ještě čtyři?Nicméně na dům někdo zazvonil.
Dartes:,,Kdo to může být?“
Elizabeth:,,Jdu se podívat .“
Venku samozřejmě stál neočekávaný Dentos.Elizabeth ho však nechtěla vpustit,ale on,jako by pro něj neexistovala.Odstrčil jí na stranu a vešel do obývacího pokoje,kde právě rodina večeřela.“
Celá rodina na něho civěla,jen Chuanita si potichu šeptla:,,Ty ses mi vrátil.“
Dartes:,,Co tu chceš podivíne?!“
Dentos:,,Přišel jsem vás požádat o Chuanitinu ruku.“
Dartes vstal od stolu a přistoupil k Dentosovi.
Dartes:,,To jsi přišel brzy!Máš pro ní vůbec zásnubní prsten?“
Dentos:,,O,jistě,tady je.“A vyndal z kapsy stříbrný prsten.“
Dartes se na něj podíval a pak mu ho vzal z ruky.Ještě jednou si ho pořádně prohlédl.Pak ho ale pohodil na zem.Dentos ho sebral.Dartes popošel kousek dál a ukázal na čtyrky nápadníky.
Dartes:,,Tohle jsou ženiši pro mojí dceru a ne ty!Každý z nich jí může zaručit na každý prst zlatý prsten a ty mi přineseš jen takovou stříbrnou cetku.Kliď se mi z domu,nebo tě nechám popravit!“
Dentos:,,Radši se nechám popravit,než abych život sdílel bez Chuanity!Tenhle prsten se možná nevyrovná těm,co jí můžou zaručit ti pánové,ale můj prsten je darován z lásky,ale oni se chtějí tím jenom chlubit,jací jsou boháči,přitom jsou to obyčejní zbabělci a ubožáci!“
Xawier se naštval,vstal ze židle a s plnými ústy,ve kterých měl nedojedené kuře zařval:,,Kdo je u tebe ubožák co?“
Dentos:,,Nemluv na mě s plnou pusou a radši mě poslouchej dobře.Ještě jednou říkám,že jste všichni čtyři zbabělci a ubožáci.A vy jste Dartesi ještě větší ubožák,než jsou všichni ubožáci ve tomhle městě dohromady,když to nemíníte přiznat!“
To už se naštvala i Wolwerina,vstala též od stolu a šla směrem k Dentosovi.
Křičela na něho:,,Tak dost,nikdo nebude mého manžela nazývat ubožákem,to si odpusť a piš si,že tohle oznámí anglickému králi a budeš se třást,až tě vojáci povedou k šibenici,aby tě pověsili!“
Dartes,aby podpořil svojí ženu,tak hlasitě zařval:,,správně,tohoto bídáka nechám zítra za soumraku oběsit!“A všichni nápadníci hlasitě zařvali:,,Ano,oběsíme,správně.Takového buřiče nesmíme nechat mezi živými!“
Chuanita z toho měla šok a upadla na zem do bezvědomí.
Hned další den za soumraku vedli vojáci Dentose k šibenici,kterého doprovázel Chuanitin otec Dartes.Chudák Chuanita,neboť se na tu hrůzu musela dívat.Dentose dovedli k šibenici,vylezl si na bednu od whisky,dali mu kolem krku oprátku a on ještě naposledy,než byl oběšen,tak zazpíval při svitu zapadajícího slunce píseň ,,Bedna od whisky“.
V následující chvíli byl oběšen.
Chuanita tu tíhu v srdci moc dlouho nesnesla a tak jednou po třech dnech vešel do jejího pokoje otec,ale jeho obličej pokryla jen hrůza,neboť uviděl jen tělo polité krví a v hrudi mělo zapíchnutou kudlu.Otec se dlouho trápil a tak jednoho dne,aby už ho to trápení přešlo zavraždil svojí manželku Wolwerinu.Uškrtil jí a pak se sám zabil svým mečem,co nosíval v pochvě ve službě.Když to vše uviděla i služka Elizabeth,radši z domu odešla.A tak se tento dům od té doby nazval ,,Dům,kde se neustále prolévá krev“.
Nikdo už dlouhá staletí tento dům nenavštěvoval a tak zůstal opuštěný navěky.
Konec

Poslal(a): Jakub Černý, 5.11.2004