Čekam tu na něj,nepřichazí.miluji ho a vim že on miluje mě,ale zvdaluje se mi,upadá stále hlouběji do beznaděje padá a padá a ja ho nemohu zachránit,nevím jak..ničive tornádo smetlo domeček z karet,ten domeček to byl nas život...on je můj život a on je ztracen.ptám se proč,proč je svět tak krutý,a proč to nedokažu změnit,proč??kdyby existovala jen malá naděje ze to zvládnu,vynaložím všechnu svou energii abych to dokázala a ja bych to dokázala vim to...ale neni,i ta posledni jiskra naděje zhasla,umřela...a on umirá s ni,bolestnou smrtí...a ja stále jen přihližím

Poslal(a): dudu, 8.10.2004