Toužím utéct,prchnout,před bolestí srdce,před trýzní duše.Jsem zbabělec?Snad...

Ale mám touhu být svoboden,být řekou,dravě se deroucí údolím a neustále se ženoucí vpřed,proudem,bořícím všechny hráze a unášejícím bortící se břehy,přívalem,který se nezdržuje bídou ducha a všedností.

Být vánkem,větrem,divokým tornádem,prudkým a neslábnoucím pohybem,přinášejícím příslib změny,rozmetajícím a tříštícím stálost věcí.

Být omamnou vůní,být vzácným květem,či jen skálou,pevnou hromadou kamení.

Být čímkoliv...jen nemít duši.Jen nemít bolavé planoucí srdce ve světě,kde osud ková pouta z bolesti,ve světě,kde nás osud nutí hrát se zavázanýma očima a bez srdcových dam.Ve světě,kde není dovoleno vyslovit "miluji...".

Merlin.

Poslal(a): Merlin 68, 1.10.2004