není to tak dlouho a rozešli jsme se s mojí první velkou láskou..ještě teď jsem z toho nešťastná..nejdříve jsme byli velcí kamarádi, ale pak si našel slečnu a při jejím boku mě něměl ani důvod zdravit...najednou se z ničeho nic ozval abych s ním jela na dovolenou k jeho prarodičům do jiného státu Evropy. po naší společné dovolené jsme se spolu ještě několik měsíců normálně bavili, podnikali výlety a byli podporou jeden pro druhého. Moje tehdejší kamarádka mi neustále cpala do hlavy, jaký je to magor a ať se na něj vykašlu, že by s ním v životě nic mít nemohla a že se s ním nedá ani bavit. Její kluk se zabil v autě a pár dní na to jsem se dozvěděla, že spolu chodí..ano chodí s tím magorem se kterým by v životě nic mít nemohla..každý si myslí, že je stokrát horší když vás váš milovaný opustí než to, když se zabije, ale to je velký omyl!!Vždyť, když se člověk zabije nebo zemře, ano ztratíte ho na vždy, jenže ten člověk umírá a má vás uzavřené v hlavě a svým srdíčku, jenže člověk se kterým se rozejdete se Vás ze své hlavy a srdce snaží vytlačit a časem se mu to daří..neříkám, že mé lásce se to podařilo, protože by se jinak nechoval tak jak se chová, ale stejně to bolí a asi už je stejně pozdě...ale vím, že ho na vždy budu ve svém srdci mít...stále ho budu milovat i když už mám jiný vztah a slíbila jsem něco co nevím zda-li se mi podaří splnit, i když své sliby plním...snad budu jednou opravdu šťastná bez jediné vzpomínky, jediného snu a jediného přání na minulost

Poslal(a): anděl, 30.6.2004