Jsi řekou mého světa,
tečeš si po svém
a kudy se ti zlíbí,
kéž by aspoň jedna věta
vyjádřila, co se ti líbí.

Ve dne mi protékáš
mezi prsty,
v noci se převlékáš
do vyšší kasty
a já stále nevím,
která tvoje vlnka
mě více svádí,
je to doba,
nebo jen chvilka,
co mi na tvém odmítání
tak moc vadí.

Jsi spoušť mých citů,
bereš mi můj klid
více než sbírka mýtů,
kterou napsal sám lid.

Nenecháš kámen na kameni,
jsi dobro i zlo,
kterému jsme zasvěceni.

Řekni mi,
do kterého tečeš moře,
ty jsi mé tsunami,
jedno však slib,
ať při tvém šarmu
nikdo neumře.

Jsi otázka,
na niž není odpověď
ani filozofie ji nezná,
tak tečeš,
nebo se jen necháš unášet?

Jsi princezna,
která poznala starou Habeš,
jsi řeka dnešní Etiopie
i po ní se sápeš,
jako by ti kdy patřila,
ale teď už ti patří.
Řekni mi,
kdy tvá krása
můj svět spatřila,
kdy tě zase spatřím já.

Jsi nejštědřejší
ze všech vod,
ale tečeš i pro druhé,
chci být tvůj vodovod.

Jsi řekou mého světa,
tečeš si sama dál,
snad potěší tě věta,
že jsem tě vždy miloval.

Poslal(a): Amore MIO, 13.5.2004