v dálce až za velkou řekou
kam slunce chodí spát,
tam zlaté pampelišky kvetou
a děti si tam chodí hrát

Zavřu-li oči,vidim hudbu
a v duchu hledám správný tón
ta dáma v bílém vyřkla sudbu
tu přede mnou byl jasný zor

do krásy oděna jsem byla
i velké srdce mám
stesk i touha v paměť se mu vryla
Ty nevěříš,že milovat už znám?

Teď když podzim přichází
a čas obarvil mi skráně
i pro mě slunce vychází
já víc podobám se mámě

Až odejdou mi všechny síly
pak stůj při mě milý můj,
a až se mnou budou tančit víly
ten svět za řekou už bude můj

Poslal(a): Ivana Poláková, 6.6.2007