Dívám se na nebe plné hvězd,
v životě musíme překonat spousty cest.
Důležité je najít si svůj směr, mít lidi,
kteří tě mají rádi a být šťastný v něm.

Když tě na té cestě něco srazí a budeš to chtít
vzdát, vzpomeň, že je tu někdo kdo tě má rád.
Přítel, kterému můžeš věřit, ten který aby si byla
šťastná bude se snažit.

Déšť je jako krize, po dešti vždy vysvitne sluníčko
a ty spatříš jednu z krásných duh, buď si jistá, že
máš někoho, kdo ti podá záchraný kruh.

A co bude dál? Nevím kdyby se mě někdo ptal.
Bude hůř i líp, nemůže vše v životě růžové být.
Když bude nejhůř, můžu zavřít oči a snít, sny
nám nemůže nikdo v životě vzít.

Pak otevřeš oči a sen se stane skutečností, splní
se tvé přání a poznáš jak krásné je štěstí.Tak neváhej a svoji cestu si vem, vždy budeš v srdci mém.

Poslal(a): Jirka St., 18.3.2004