DANAJSKÁ BALADA
DANAJSKÁ BALADA
Stále cítím tvůj stisk
horkých dlaní
něco jako velký třesk
prvního milování
Ty květy růží
Ta cesta do
do středu tvé duše,
lemovaná tuší,
která sladká slůvka píše.
L - líbat tvoje dlaně
O - opětovat mé city
V - volání divoké laně
E - emoční stalagtity
Tu lásku,
co jsi mi maloval
na nahá záda
štětcem z křídel bělásků
Ty polibky,
co měla jsem tak ráda,
jsi mi lásku věnoval
a já byla dítětem
tvojí kolíbky.
Stále na tě myslívám,
byl jsi mou první a
poslední láskou,
i v těch nekonečných snech
jen tebe mývám,
Chtěl jsi mě jen svést,
nemělo se ti to podařit,
byl jsi pro mě lest
a zároveň Danajský dar,
který nedovolil
mojí lásce zářit.
MILOVALA JSEM TĚ A TY SIS JEN S MOJÍ LÁSKOU HRÁL.
NEMILOVAL JSI MOU DUŠI ANI SRDCE, CHTĚL JSI JEN MÉ TĚLO A TO SE TI STALO OSUDNÝM - TEĎ SE JAKO JÁ TOPÍŠ V SLZÁCH, PROTOŽE SIS UVĚDOMIL, CO JE TO MILOVAT LÁSKU.
Poslal(a): WILD CAT, 18.2.2004