Po té noci včerejší,
mě nepříjemný pocit v srdci konejší,
noc plná vzteku a zlosti,
a věř,že i slz bylo dosti.

Tak zkuším to svést na mrazy,
když studí naše dlaně,
když polibky jsou úrazy,
co chutnají jen slaně.

Tak zkusím to svést na listí,
které padá dolů,
ať nikdo jiný nezjistí,
že nechceme být spolu.

Tak zkusím to svést na déšť,
když šlapem v samé louži,
myslím si že já, ty též,
nikdo si to nezaslouží.

Sedím doma,otázky si pokládám,
a naději nám už nedávám,
nevím co cítím a čeho se bojím,
jediné co vím je,
že náš rozchod svádím na podzim...

Poslal(a): Radek, 17.2.2004