Samotný a jediný
na dlaních mám tvůj vlásek
skutečný a podivný
jak kouzla všech těch lásek
jež přišly znenadání
očička dokořán
kde jsou nemám zdání
jsem tady zase sám.

Prosebník, teď zemi blíž
na kolena tu klekám
prosím Tě své srdce ztiš
jsem cit snadno se lekám
lásku jež v srdci chovám
je krásná a ochrání
celou Tě do ní schovám
slzy mi v chůzi brání.

Srdce své Ti toužím dát
je křehké není hraní
budeme se pak spolu smát
a běhat rozkvetlou strání
prosím Tě o jediné
abys tu vždycky byla
nechci jít k žádné jiné
nechci abys mne opustila.

Poslal(a): Luboš Čapek, 14.2.2004