Jestli tenhle pocit máš,
že mnou vlastně pohrdáš,
otázku Ti jednu dám -
proč si tedy chodil k nám?

Nebudu se Tě už ptát,
jestli mě máš vůbec rád...
Tiše krčíš ramena -
už vím, co to znamená!

Když Ti dveře otvírám,
falešně se usmívám.
Když za Tebou zamykám,
slzami se zalykám.

Její jméno nechci znát -
nebudu se na něj ptát!

Když o kousek popojdeš,
prstýnek si navlékneš.
Náhle je mi všechno jasné -
a má láska k Tobě hasne!

Nenávidím ženáče -
je mi z vás všech do pláče!

Poslal(a): živočich, 22.10.2003