Nalezeno 50 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Všechno má začátky, všechno má konce,
kreslené pohádky, pohřební zvonce.
Mezi tím život pomalu plynoucí
a je nám líto, že vše je už na konci.
Upřímnou soustrast.
Žádná slova nemohou
vyjádřit zármutek,
který cítíme s Vámi
v této těžké chvíli.
Upřímnou soustrast přeje
...
Bylo-li na světě
zásluhou blízkého člověka
trochu víc lásky a dobroty
trochu víc světla a pravdy
měl jeho život smysl
a zůstává navždy zapsán
v našich srdcích
Upřímnou soustrast!
Hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit.
Přijměte naší upřímnou soustrast.
Života jiskra v dáli teď uhasíná, však její teplé světlo nám v myslích a srdcích bude tepat a doutnat dál a jednou, byť byl by to sebemenší plamínek, rozžehne se a teplem svým nás opět zahřeje.
Hodně síly k překonání toho jediného, co nemůžeme nikdy změnit. Upřímnou soustrast.
Slova nemohou vyjádřit smutek, který s Tebou cítím v této době.
Když zemře maminka, sluníčko zajde,
v srdcích se uhnízdí smutek a chlad.
Po celém světě ach sotva se najde,
kdo by jak maminka uměl mít rád.
Když zemře maminka, i slunce zajde, v duši se rozhostí zvláštní chlad. Těžko pak ve světě ještě se najde, kdo by jak maminka uměl mít rád...
Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen. Upřímnou soustrast.
Jsou lidé kteří pro nás znamenají celý svět ...
O to těžší je ztratit je a uchovávat jen ve vzpomínkách ...
Hlubokou účast ve Vašem zármutku vyjadřuje ...
Přijměte upřímnou soustrast ve Vašem hlubokém zármutku.
Přijměte, prosím, projev mé nejhlubší účasti s těžkým zármutkem, jenž Vás postihl.
Odešel člověk, na kterého jste se mohli spolehnout a jen čas může zocelit tak velkou ránu. I když tělo je mrtvé, obraz ve vašich duších zůstává. Přejem Vám, abyste překonali brzy pro Vás tak velkou životní ztrátu.
S bolestí v srdci vzpomínáme,
žádná slova nemohou vyjádřit bolest, jež cítíme ...
Osud je někdy krutý, nevrátí, co právě vzal ...
Zůstanou jen vzpomínky a v srdci velký žal.
Je jen málo slov, která by vyjádřila náš zármutek ...
Vzpomínka zůstane v našich srdcích.
Upřímnou soustrast.
Pro tichou chvíli,
kdy duši blízké dáváme sbohem,
přejeme Vám odvahu a sílu.
Měj jsi nás rád, my Tebe ještě víc,
přišla zlá nemoc a Ty jsi musel odejít.
Přijď k nám aspoň ve snu, když nemůžeš v bdění,
ať máme lepší sen než probuzení...
Poslal(a) Marta Hájková | 29.1.2008 | hodnocení 80% (EMAIL 9 x)
Dopracovaly pilné ruce, utichlo navždy předobré srdce. Očima se už nepodíváš, teď klidným spánkem odpočíváš.
Utichlo srdce, zůstal jen žal, ten, kdo Tě miloval, vzpomíná dál.