Nalezeno 50 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Bylo-li na světě
zásluhou blízkého člověka
trochu víc lásky a dobroty
trochu víc světla a pravdy
měl jeho život smysl
a zůstává navždy zapsán
v našich srdcích
Upřímnou soustrast!
Když zemře maminka, i slunce zajde, v duši se rozhostí zvláštní chlad. Těžko pak ve světě ještě se najde, kdo by jak maminka uměl mít rád...
Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen. Upřímnou soustrast.
Hodně síly k překonání toho jediného, co nemůžeme nikdy změnit. Upřímnou soustrast.
Dopracovaly pilné ruce, utichlo navždy předobré srdce. Očima se už nepodíváš, teď klidným spánkem odpočíváš.
Utichlo srdce, zůstal jen žal, ten, kdo Tě miloval, vzpomíná dál.
Hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit.
Přijměte naší upřímnou soustrast.
Drahá ...,
slova nemohou vyjádřit smutek nad ztrátou Tvé dcerky
, který s Tebou cítím v této době. Nosit ji budeš
ve svém srdci do konce života.
Buď prosím statečná a silná ve chvíli, kdy její duši
dáš sbohem.
Myslím na Tebe a modlím se, abys ten žal unesla.
Upřímnou soustrast
Odešel člověk, na kterého jste se mohli spolehnout a jen čas může zocelit tak velkou ránu. I když tělo je mrtvé, obraz ve vašich duších zůstává. Přejem Vám, abyste překonali brzy pro Vás tak velkou životní ztrátu.
Měj jsi nás rád, my Tebe ještě víc,
přišla zlá nemoc a Ty jsi musel odejít.
Přijď k nám aspoň ve snu, když nemůžeš v bdění,
ať máme lepší sen než probuzení...
Poslal(a) Marta Hájková | 29.1.2008 | hodnocení 80% (EMAIL 9 x)
Ať je ti zem lehká,
tvé publikum miluje tvé verše,
stále ještě ti tleská,
kdybys byl ještě mezi námi,
tvé básně by byly stále žehnány,
škoda, že už nikdy nesložíš nová dílka,
snad dobře ti je v roli andílka.
Posílám pozdrav poslední, všem, kdo měl mě rád - mě už se nerozední, já budu spát...
Jsou lidé kteří pro nás znamenají celý svět ...
O to těžší je ztratit je a uchovávat jen ve vzpomínkách ...
Hlubokou účast ve Vašem zármutku vyjadřuje ...
Přijměte, prosím, projev mé nejhlubší účasti s těžkým zármutkem, jenž Vás postihl.
Čas ubíhá a nevrací, co vzal. Jen láska, úcta a vzpomínky v srdcích zůstávají.
Všechno má začátky, všechno má konce,
kreslené pohádky, pohřební zvonce.
Mezi tím život pomalu plynoucí
a je nám líto, že vše je už na konci.
Upřímnou soustrast.
Čas jako by se zastavil, bolest v srdci vrytá,
jen vzpomínka nám zůstane, je v našich myslích skrytá.
Upřímnou soustrast ...
Utichlo srdce znavené, nebylo z ocele, nebylo z kamene.
Utichlo a šlo spát, budeme na něj věčně vzpomínat.
Upřímnou soustrast ...
Nikdo nám neřekne, nikdo nám nepoví, čím byla maminka každému z nás. Nikdo jí nevrátí, nikdo jí nevzbudí, nikdy již nezazní nám její hlas.
Jediné srdce na světě jsme měli,
jež dovedlo nás milovat.
Kdybychom láskou budit je chtěli,
neozve se nám vícekrát,
utichlo, zmlklo, šlo už spát…