Až ti jednou ujede vlak s někým, na kom ti záleželo, teprve tehdy pochopíš, že jste si chtěli říct ještě spoustu věcí, ale že nezbyl čas. A ty si říkáš: "Stejně se zanedlouho vrátí." A pak se probudíš do rána, kde z vůně květů zbylo pramálo, do rána, ve kterém víš, že čas už nikdy nevrátíš!