Když se na zem snese soumrak a vše zahalí tma, měsíc se vyhoupne na oblohu a zkrášlí svůj den hvězdami, tu s pohledem na ně usměju se a pomyslím si, že tam někde v dáli je Tvá obloha naplněná stejným zlatým smíchem. A já doufám, že vy třpytivé modré oči jste viděly a slyšely- takže jsem oba spojeni ve své radosti, každý ve svém prostoru, spolu ač rozděleni. A já spím ve světě plném úsměvů.