Krásnou dobrou i když krátkou noc, andílku, jsi moje spasení, můj svět, ten nejkrásnější květ, jenž by byl hřích utrhnout, leč stačí ruku natáhnout a ejhle on v dlani mé si hoví, zahřívám ho, milá slůvka šeptám, polibky posílám, snad nedopustil jsem se hříchu...miluju tě lásko děkuju za ten cit i něhu.