Sbohem lásko! Byly to krásné chvíle s Tebou, jen škoda, že tak rychle uprchly. Usměj se lásko! Pak celý svět roztaje Ti u nohou pod tím návalem krásy, tak jako já. Neplač lásko! Já vím, nebudeš. To jen já pláču. Víš, mě to bolí. Žij šťastně lásko! Alespoň Ty, když ne já, žít a milovat toho, kdo nechce, toť krutější nežli smrt. Nemrač se lásko! To Ti nesluší. Já pravdu mám. Ty nechceš se mnou kráčet světu vstříc. Jde tedy sám. Podívej lásko! Kolem je plno kvítí, proč utrhl jsi právě mě, když jsi mě nechal uvadnout. Vzpomínej lásko! Na krásné chvíle, které jsme prožili, které jsme ztratili, které už nenalezneme. Utop se lásko! V mých slzách bolestných jež po nocích jsem vyplakala. Až obejme Tě jejich ústa a žal. Tak snad poznáš jak mnoho jsem Tě milovala. Sbohem lásko! Pluj světem ve vírou spředené lodi a nalezni cestu, co vede šťastným životem.