Kdyby to šlo, zpíval bych dnes pro Martu.  Má totiž svůj Velký, kalendářní svátek.  V prší mívala vždy dobrou kartu, to už bude nějaký ten pátek.  Dvacátého července, devátého k tomu,  hlásí nám ten roční měřič svátek Tvůj. Hned po půlnoci došlo k tomu zlomu,  přijmi proto prosím krátký projev můj.  Aby dařilo se vše, štěstí, zdraví,  nějaká ta kačka k tomu-a proč ne?  Taky úsměv, jak se kdesi praví, a teď slav, již tu bylo poledne.