Ach ne, běda, běda, z mladíka se stává děda. Měkne mozek a ještě cosi, začneš v parku krmit kosy. Sem tam slina z brady sjede, au, mé mládí, kde je?, kde je?! K zemi míří nejen vlásky, kdepak jste, mé mladé lásky? Šeptaly jste: "Tělo máš jak Atlas statné!" Ale dnes? Mé oko matné, stěží rozjasní ta dívčí krása - spíš stočí se po kusu masa. Nuž, nevadí, však vem to ďas, že s mládím zmizel štíhlý pas. Tak zvykej si, teď toho mizet bude víc. Už jen vzpomínky tu jsou a jinak zhola nic. Že přeháním? Že se pletu? Čtyřicítka je tu v letu!!