Život časem člověka mění….. Táto, táto, táto můj Víra se lehce ztrácí A NĚKDY se už nevrátí Prosím už to nepodceňuj Nemyslím to v legraci Víra jak papír je křehká Zmuchlat jej jde zlehka, Ale vrátit jej zpátky, narovnat? Jde to? Zkus to s novým archem porovnat Zůstaly šrámy, sem tam i trhlina Vezmi knihu a papír do něj vlož Tou knihou třeba stůl podlož Papír zas bude jak nový arch Jen delší dobu to trvá Knihu pokryje třeba i prach Tak i víra v člověka se chová Táto, táto, táto můj Já budu za Tebe bojovat stůj co stůj Zkusíme zas spolu vytáhnout knihu zpod stolu Dřív než pokryje ji prach a v našem vztahu by zůstalo jen slovo…..slovo KRACH Chci získat víru zpátky v Tebe Aby byla čistá jak letní nebe Vždyť jsi můj táta, táta jediný S mým princem máte stejně jmeniny Jediní dva muži, co v srdci mám Takové už nikdy nikde nepoznám Táto, táto, táto můj Ten boj pro nás dva vybojuj A hlavně….. Hlavně se mi opatruj!!!